starořecký
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | starořecký | starořecká | starořecké | |
| vocatif | starořecký | starořecká | starořecké | ||
| accusatif | starořeckého | starořecký | starořeckou | starořecké | |
| génitif | starořeckého | starořecké | starořeckého | ||
| locatif | starořeckém | starořecké | starořeckém | ||
| datif | starořeckému | starořecké | starořeckému | ||
| instrumental | starořeckým | starořeckou | starořeckým | ||
| pluriel | nominatif | starořečtí | starořecké | starořecká | |
| vocatif | starořečtí | starořecké | starořecká | ||
| accusatif | starořecké | starořecká | |||
| génitif | starořeckých | ||||
| locatif | starořeckých | ||||
| datif | starořeckým | ||||
| instrumental | starořeckými | ||||
starořecký \starɔr̝ɛt͡ski\
- Grec ancien, de la Grèce antique.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.