svébytný
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | svébytný | svébytná | svébytné | |
vocatif | svébytný | svébytná | svébytné | ||
accusatif | svébytného | svébytný | svébytnou | svébytné | |
génitif | svébytného | svébytné | svébytného | ||
locatif | svébytném | svébytné | svébytném | ||
datif | svébytnému | svébytné | svébytnému | ||
instrumental | svébytným | svébytnou | svébytným | ||
pluriel | nominatif | svébytní | svébytné | svébytná | |
vocatif | svébytní | svébytné | svébytná | ||
accusatif | svébytné | svébytná | |||
génitif | svébytných | ||||
locatif | svébytných | ||||
datif | svébytným | ||||
instrumental | svébytnými |
svébytný \Prononciation ?\ (comparatif : svébytnější, superlatif : nejsvébytnější)
- Indépendant, autonome.
- svébytný národ, nation autonome.
- Original.
svébytnější jazykový vývoj.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
- svébytnost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.