tušit

Du vieux slave tušiti qui donne le russe тушить, tušiť (« éteindre »), le polonais tuszyć (pl) (« espérer »), c’est proprement l’ancien causatif de tuchnout.

tušit \tʊʃɪt\ imperfectif transitif (voir la conjugaison)

1. Se douter de, suspecter.
   • Tušila jsem to od začátku.

     Je m'en doutais dès le début.

2. Flairer, soupçonner, présager, pressentir.
   • Vůbec netuším.

     Je n'en ai pas la moindre idée.

• předvídat, předpokládat, očekávat, předjímat, domnívat se, zdát se, anticipovat

• netušit
  • netušený (insoupçonné)

• tucha
  • potucha
  • předtucha
• tušení
• vytušit
• odtušit

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001