výměnek

Tchèque

Étymologie
Dérivé de vymínit (« stipuler, réserver »), lui-même de mínit (« vouloir, vouloir dire »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif výměnek výměnky
Génitif výměnku výměnků
Datif výměnku výměnkům
Accusatif výměnek výměnky
Vocatif výměnku výměnky
Locatif výměnku výměncích
ou výměnkách
Instrumental výměnkem výměnky

výměnek \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Rente viagère.
    • Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo třetí osobu požitky.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. Logis.
    • Výměnek na statku, logis dans une ferme.

Dérivés
  • výměnkář

Prononciation

→ Prononciation audio manquante. (Ajouter un fichier ou en enregistrer un avec Lingua Libre )

Paronymes

Voir aussi
  • výměnek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.