volný

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave ; comparez avec le russe вольный, le polonais wolny, etc. Dérivé[1] de vůle, « volonté ».

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif volný volná volné
vocatif volný volná volné
accusatif volného volný volnou volné
génitif volného volné volného
locatif volném volné volném
datif volnému volné volnému
instrumental volným volnou volným
pluriel nominatif volní volné volná
vocatif volní volné volná
accusatif volné volná
génitif volných
locatif volných
datif volným
instrumental volnými

volný \ˈvɔlniː\ (comparatif : volnější, superlatif : nejvolnější)

  1. Libre, inoccupé.
    • volný prostor.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. Ample, qui laisse les mouvements libres.
    • volnější střih pláště.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Antonymes

Dérivés

Prononciation

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.