zvukotěsný

Tchèque

Étymologie

De zvuk son ») et těsný serré »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif zvukotěsný zvukotěsná zvukotěsné
vocatif zvukotěsný zvukotěsná zvukotěsné
accusatif zvukotěsného zvukotěsný zvukotěsnou zvukotěsné
génitif zvukotěsného zvukotěsné zvukotěsného
locatif zvukotěsném zvukotěsné zvukotěsném
datif zvukotěsnému zvukotěsné zvukotěsnému
instrumental zvukotěsným zvukotěsnou zvukotěsným
pluriel nominatif zvukotěsní zvukotěsné zvukotěsná
vocatif zvukotěsní zvukotěsné zvukotěsná
accusatif zvukotěsné zvukotěsná
génitif zvukotěsných
locatif zvukotěsných
datif zvukotěsným
instrumental zvukotěsnými

zvukotěsný \ˈzvukocɛsniː\ (comparatif : zvukotěsnější, superlatif : nejzvukotěsnější)

  1. Insonorisé, qui ne laisse pas passer le son, insonorisant.
    • výměna oken za zvukotěsnější.
      changement de fenêtres pour [d'autres] plus insonorisantes.

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.