Czech
Etymology
From pro- + hlásit + -ovat.
Pronunciation
Verb
prohlašovat impf (perfective prohlásit)
- to declare, to proclaim, to assert
- Prohlašujeme svou smrt, Pane. ― We proclaim your death, O Lord.
Conjugation
Conjugation of prohlašovat
| infinitive
|
prohlašovat, prohlašovati
|
active adjective
|
prohlašující
|
| verbal noun
|
prohlašování
|
passive adjective
|
prohlašovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
prohlašuji, prohlašuju (coll.) |
prohlašujeme |
— |
prohlašujme
|
| 2nd person
|
prohlašuješ |
prohlašujete |
prohlašuj |
prohlašujte
|
| 3rd person
|
prohlašuje |
prohlašují, prohlašujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive prohlašovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
prohlašoval |
prohlašovali |
prohlašován |
prohlašováni
|
| masculine inanimate
|
prohlašovaly |
prohlašovány
|
| feminine
|
prohlašovala |
prohlašována
|
| neuter
|
prohlašovalo |
prohlašovala |
prohlašováno |
prohlašována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
prohlašuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
prohlašujíc |
—
|
| plural
|
prohlašujíce |
—
|
|
Further reading