prohlašovat

Czech

Etymology

From pro- +‎ hlásit +‎ -ovat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈproɦlaʃovat]

Verb

prohlašovat impf (perfective prohlásit)

  1. to declare, to proclaim, to assert
    Prohlašujeme svou smrt, Pane.We proclaim your death, O Lord.

Conjugation

Conjugation of prohlašovat
infinitive prohlašovat, prohlašovati active adjective prohlašující


verbal noun prohlašování passive adjective prohlašovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person prohlašuji,
prohlašuju (coll.)
prohlašujeme prohlašujme
2nd person prohlašuješ prohlašujete prohlašuj prohlašujte
3rd person prohlašuje prohlašují,
prohlašujou (coll.)

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive prohlašovat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate prohlašoval prohlašovali prohlašován prohlašováni
masculine inanimate prohlašovaly prohlašovány
feminine prohlašovala prohlašována
neuter prohlašovalo prohlašovala prohlašováno prohlašována
transgressives present past
masculine singular prohlašuje
feminine + neuter singular prohlašujíc
plural prohlašujíce

Further reading