díže

Tchèque

Étymologie
Du vieux slave děža qui donne le polonais dzieża (pl), le slovène dejza (sl) ; plus avant, apparenté à l'anglais dough, au latin fingo (« façonner »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif díže díže
Génitif díže díží
Datif díži dížím
Accusatif díži díže
Vocatif díže díže
Locatif díži dížích
Instrumental díží dížemi

díže \Prononciation ?\ féminin

  1. Pétrin, huche, auge.
    • Následným mícháním se docílí promixování složek a vzniku prvotního těsta, které se vylije do díže. Vynesená díže pomocí překlápěče naklápí těsto do dělícího stroje, jenž z těsta ukrajuje dílce, které mají potřebnou hmotnost a velikost na jednotlivý rohlík. — (Wikipedie, rohlík)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Variantes
  • díž

Hyperonymes

Références
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.