rovný

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave равьнъ, ravьnъ droit, plan ») qui donne le polonais równy (pl), le russe равный, le serbo-croate раван, ravan ; du proto-slave *orvьnъ à rapprocher du latin rus, de l'anglais room, de l'allemand Raum.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif rovný rovná rovné
vocatif rovný rovná rovné
accusatif rovného rovný rovnou rovné
génitif rovného rovné rovného
locatif rovném rovné rovném
datif rovnému rovné rovnému
instrumental rovným rovnou rovným
pluriel nominatif rovní rovné rovná
vocatif rovní rovné rovná
accusatif rovné rovná
génitif rovných
locatif rovných
datif rovným
instrumental rovnými

rovný \Prononciation ?\ (comparatif : rovnější, superlatif : nejrovnější)

  1. Droit.
    • Rovný jako šíp.
      droit comme une flèche.
  2. Égal.
    • Všichni lidé jsou si rovni, někteří jsou si však rovnější.
      Tous les hommes sont égaux mais certains le sont plus que d'autres.

Antonymes

  • nerovný

Dérivés

Prononciation

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.