rozhodčí

Tchèque

Étymologie
De rozhodnout, rozhodovat (« décider »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif rozhodčí
vocatif rozhodčí
accusatif rozhodčího rozhodčí
génitif rozhodčího rozhodčí rozhodčího
locatif rozhodčím rozhodčí rozhodčím
datif rozhodčímu rozhodčí rozhodčímu
instrumental rozhodčím rozhodčí rozhodčím
pluriel nominatif rozhodčí
vocatif rozhodčí
accusatif rozhodčí
génitif rozhodčích
locatif rozhodčích
datif rozhodčím
instrumental rozhodčími

rozhodčí \ˈrozɦot͡ʃiː\

  1. Décideur, décisionnel, qui a pouvoir de décision.
    • Rozhodčí komise se sejde k závěrečnému posouzení záležitosti.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Nom commun 1

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozhodčí rozhodčí
Génitif rozhodčího rozhodčích
Datif rozhodčímu rozhodčím
Accusatif rozhodčího rozhodčí
Vocatif rozhodčí rozhodčí
Locatif rozhodčím rozhodčích
Instrumental rozhodčím rozhodčími

rozhodčí \rɔzɦɔtʃiː\ masculin inanimé

  1. Un arbitre.
    • Rozhodčí nařídil kopat penaltu.
      L'arbitre a donné un penalty.

Synonymes

Nom commun 2
Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozhodčí rozhodčí
Génitif rozhodčí rozhodčích
Datif rozhodčí rozhodčím
Accusatif rozhodčí rozhodčí
Vocatif rozhodčí rozhodčí
Locatif rozhodčí rozhodčích
Instrumental rozhodčí rozhodčími

rozhodčí \rɔzɦɔtʃiː\ féminin

  1. Une arbitre.
    • Rozhodčí nařídila kopat penaltu.
      L'arbitre a donné un penalty.

Synonymes

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.