umíněný

Tchèque

Étymologie

De umínit via le participe passif umíněn.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif umíněný umíněná umíněné
vocatif umíněný umíněná umíněné
accusatif umíněného umíněný umíněnou umíněné
génitif umíněného umíněné umíněného
locatif umíněném umíněné umíněném
datif umíněnému umíněné umíněnému
instrumental umíněným umíněnou umíněným
pluriel nominatif umínění umíněné umíněná
vocatif umínění umíněné umíněná
accusatif umíněné umíněná
génitif umíněných
locatif umíněných
datif umíněným
instrumental umíněnými

umíněný \ˈumiːɲɛniː\ (comparatif : umíněnější, superlatif : nejumíněnější)

  1. Obstiné, entêté.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.