vděčný
Tchèque
Étymologie
- De vděčit.
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | vděčný | vděčná | vděčné | |
vocatif | vděčný | vděčná | vděčné | ||
accusatif | vděčného | vděčný | vděčnou | vděčné | |
génitif | vděčného | vděčné | vděčného | ||
locatif | vděčném | vděčné | vděčném | ||
datif | vděčnému | vděčné | vděčnému | ||
instrumental | vděčným | vděčnou | vděčným | ||
pluriel | nominatif | vděční | vděčné | vděčná | |
vocatif | vděční | vděčné | vděčná | ||
accusatif | vděčné | vděčná | |||
génitif | vděčných | ||||
locatif | vděčných | ||||
datif | vděčným | ||||
instrumental | vděčnými |
vděčný \ˈvɟɛt͡ʃniː\
- Reconnaissant, obligé.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Antonymes
- nevděčný, ingrat
Dérivés
- vděčnost, gratitude
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.