zřejmý
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | zřejmý | zřejmá | zřejmé | |
vocatif | zřejmý | zřejmá | zřejmé | ||
accusatif | zřejmého | zřejmý | zřejmou | zřejmé | |
génitif | zřejmého | zřejmé | zřejmého | ||
locatif | zřejmém | zřejmé | zřejmém | ||
datif | zřejmému | zřejmé | zřejmému | ||
instrumental | zřejmým | zřejmou | zřejmým | ||
pluriel | nominatif | zřejmí | zřejmé | zřejmá | |
vocatif | zřejmí | zřejmé | zřejmá | ||
accusatif | zřejmé | zřejmá | |||
génitif | zřejmých | ||||
locatif | zřejmých | ||||
datif | zřejmým | ||||
instrumental | zřejmými |
zřejmý \zr̝ɛjmiː\
Synonymes
Dérivés
- ozřejmit (« élucider, rendre évident »)
- samozřejmý (« évident »)
- samozřejmě (« évidemment »)
- zřejmě (« évidemment »)
- zřejmost (« évidence »)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.