definitivní
Tchèque
Étymologie
- Du latin definitivus avec le suffixe -ní.
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | definitivní | |||
| vocatif | definitivní | ||||
| accusatif | definitivního | definitivní | |||
| génitif | definitivního | definitivní | definitivního | ||
| locatif | definitivním | definitivní | definitivním | ||
| datif | definitivnímu | definitivní | definitivnímu | ||
| instrumental | definitivním | definitivní | definitivním | ||
| pluriel | nominatif | definitivní | |||
| vocatif | definitivní | ||||
| accusatif | definitivní | ||||
| génitif | definitivních | ||||
| locatif | definitivních | ||||
| datif | definitivním | ||||
| instrumental | definitivními | ||||
definitivní \dɛfɪnɪtɪvɲiː\ (comparatif : definitivnější, superlatif : nejdefinitivnější)
- Définitif.
Rozbití francouzské armády a rozdrcení Maginotovy linie je současně symbolem zhroucení starého světa a starého myšlení, je to definitivní porážka liberalistického kapitalismu a falešné demokracie.
— (Alois Eliáš, Do práce pro nový svět)- …c’est la défaite définitive de…
Synonymes
- (En bon tchèque) konečný
Antonymes
- prozatímní, provizorní
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.