osličí
Tchèque
Étymologie
- De oslice (« ânesse ») ou oslík (« ânon ») avec le suffixe -í.
Adjectif possessif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | osličí | |||
vocatif | osličí | ||||
accusatif | osličího | osličí | |||
génitif | osličího | osličí | osličího | ||
locatif | osličím | osličí | osličím | ||
datif | osličímu | osličí | osličímu | ||
instrumental | osličím | osličí | osličím | ||
pluriel | nominatif | osličí | |||
vocatif | osličí | ||||
accusatif | osličí | ||||
génitif | osličích | ||||
locatif | osličích | ||||
datif | osličím | ||||
instrumental | osličími |
osličí \Prononciation ?\ (possessif dont l’équivalent masculin est oslí)
- D’ânesse, d’ânon.
Brzy potom vyrostla na onom místě třtina, která, jakmile vítr zavál, zřetelně šeptala: „Král Midas má osličí uši — král Midas má osličí uši!“ — a tak brzo věděl celý svět, co Midas pečlivě pod čepicí ukryti se snažil.
— (Josef Flekáček, Drobné povídky dějepisné)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.