pronajímatel
Tchèque
Étymologie
- De pronajímat (« louer ») avec le suffixe -el.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | pronajímatel | pronajímatelé |
| Génitif | pronajímatele | pronajímatelů |
| Datif | pronajímateli | pronajímatelům |
| Accusatif | pronajímatele | pronajímatele |
| Vocatif | pronajímateli | pronajímateli |
| Locatif | pronajímateli | pronajímatelích |
| Instrumental | pronajímatelem | pronajímateli |
pronajímatel \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : pronajímatelka)
- Bailleur.
Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- majitel, propriétaire
Antonymes
- nájemce, locataire
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.